Řád svatého Benedikta je nejstarší existující mnišský řád západního křesťanství. Řídí se Řeholí svatého Benedikta z Nursie z počátku 6. století, která byla sepsána pro mnišské společenství na Monte Cassinu.
Svatý Benedikt z Nursie žil na přelomu 5. a 6. století ve střední Itálii. Jeho názory vycházely z mnišských názorů a víry, Benedikt však nesdílel jejich názor na osamocenost, která nepřináší křesťanské komunitě užitek. Shromáždil podobně smýšlející mnichy, založil de facto první klášter v Monte Cassinu a sepsal zde pravidla klášterního života Regula Benedicti – Řehole Benediktova. Odtud je také český název pro mnichy podléhající pravidlům klášterního života – řeholníci/řeholnice, což jsou ti, kdo dodržují určitou řeholi. Výraz řehole pak vyhází z latinského výrazu regula = pravidlo). Řehole obsahuje v 73 článcích jednak teoretický a duchovní základ mnišství a jednak návod, jak by měli řeholníci žít a chovat se ve společenství. Mottem řádu se stalo heslo „Ora et labora“ – česky „Modli se a pracuj“.
Nejstarší český benediktinský klášter byl ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě, jehož první abatyší od roku 976 byla dcera knížete Boleslava I. Mlada. Nejstarším mužským byl břevnovský klášter založený roku 993 nedaleko Prahy Boleslavem II. a pražským biskupem svatým Vojtěchem.
Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/...
Benediktini
České kláštery benediktinů - mužské
- Břevnovský klášter (993)
- Klášter Ostrov na Vltavě u Davle (999 - 1000)
- Sázavský klášter u Benešova (1032, do roku 1097 slovanská bohoslužba)
- Rajhrad (založen knížetem Břetislavem I. roku 1048. Byl prvním na Moravě a byl osazen benediktiny z Břevnova.)
- Svatý Jan pod Skalou (polovina 11. století)
- Hradišťský (u Olomouce, založen knížetem Otou I. roku 1078. Byl druhým na Moravě a roku 1151 byl proměněn v premonstrátský.)
- Opatovice nad Labem (kolem 1085)
- Třebíč (založen roku 1109 knížaty Oldřichem Brněnským a Lutoldem Znojemským. Ke klášteru náleželo od roku 1195 benediktinské proboštství na Luze u Brna, dnes Komárov)
- Kladruby u Stříbra (1115)
- Postoloprty ("Porta Apostolorum") u Loun (1119 – 1122)
- Vilémov u Čáslavi (před rokem 1131)
- Želivský klášter (založen 1139, v roce 1149 předán premonstrátům)
- Podlažice u Chrudimi (před rokem 1160)
- Komárov-Luh (1195)
- Těšín (1211)
- Police nad Metují (po roce 1213)
- Orlová (1269)
- Měřín u Velkého Meziříčí (1298)
- Broumovský klášter (1322)
- Emauzský klášter či klášter Na Slovanech v Praze (1347)
- Klášter svatého Ambrože na Novém Městě pražském (1354)
- Klášter svatého Mikuláše na Starém Městě pražském (1635)
Benediktinky
České kláštery benediktinů - ženské
- Klášter svatého Jiří na Pražském hradě (kolem 970, zrušen 1782)
- Klášter Teplice (založen mezi 1160 a 1167, zanikl za husitských válek)
- Klášter Pustiměř (1340 – 1588)
- Klášter Božího milosrdenství při kostele svatého Ducha na Starém Městě pražském (1346 – 1420)
- Klášter svatého Gabriela na Smíchově (první ženský klášter beuronské kongregace), založen 1888, v roce 1919 přestěhován do Bertholdsteinu u Fehringu ve Štýrsku
Současné funkční kláštery